Proč jíst sóju, když můžu mít telecí?

20. března 2014 v 7:37 | Slečna Tolstojová |  Filozofický koutek
Nedávno jsem přečetla knihu Enderova hra a zanechalo to ve mně hluboké stopy. Řadím ji mezi dvě knihy, které mě donutily se skutečně zamyslet; nejen nad příběhem jako takovým, ale i nad různými otázkami života. Myšlenky vyjádřené v knize jsou tolik podobné těm, které občas mívám sama, tak vystihují to, co si myslím a navíc je v nich mnohem víc.
O samotné knížce napíšu článek (jako o té hromadě ostatních. Ach jo. Jsem tak zavalená prací.) později, prozatím potřebujete vědět jen to, že se jedná o sci-fi, ve kterém jsou geniální děti cvičeny k boji s mimozemskou rasou, která ohrožuje lidstvo. Nebo si to lidstvo aspoň myslí.
Jako jediná naděje lidstva se jeví Ender Wiggin, geniální dítě, které je právě pro tento svůj dar šikanováno, odstrkováno či dokonce mláceno. Jeho příběh je úžasný v tom, že záleží na čtenáři, jak ho interpretuje. Někteří se do Endera vciťují, prožívají ony okamžiky s ním, protože ač nejsou velitelé armád, vědí moc dobře, co Ender prožívá. Jiní prý Endera litují, soucítí s ním. není to nepochopitelné a v té knize to je, nicméně mně Endera nebylo líto. Jistě, občas je na tom vážně zle a člověk by jej nejradši objal a dal mu lízátko, ale je, jaký je. A my, co se aspoň trochu cítíme jako on, to vnímáme takhle.


Nedokážu přesně vylíčit, jak moc úžasná tahle kniha je. Večer jsem dlouho ležela v posteli a přemýšlela o tom, co jsem přečetla. Zasáhlo mě to, prudce, ale jinak než třeba Hunger Games, u kterých jsem brečela. V HG jsem soucítila s Katniss, byla napjatá, toužila vědět, jak všechno dopadne, ale neměla jsem silné nutkání přemýšlet. Zamyslet se nad tím, kdo jsem, co je na mě dobrého, co je na mě zlého, jak to můžu využít ve svůj prospěch, ve prospěch jiných. Upřímně, chci si tu knížku okamžitě přečíst znovu.
Věděla jsem, že Enderovu hru minulý rok zfilmovali a z určité morbidní zvědavosti jsem chtěla vědět, co z toho udělali. Výsledkem je skutečně dobrý akční sci-fi příběh o boji s mimozemským nepřítelem. Film sám o sobě není špatný jako některé jiné natočené podle knižních předloh (nikdy se nepřenesu přes Harryho Pottera 6. sorry, fakt ne.), jenže postrádá všechno to, co odlišuje Enderovu hru od ostatní sci-fi příběhů. Tvůrcům filmu to nevyčítám a představitel Endera je přesně tak chladnorevně tvrdý a přitom dětsky roztomilý, jak jsem si ho představovala, i když jsou všechny děti příliš velké.
Problém je, že takovouto knihu nelze na plátno přenést dokonale - rozhodně ne do toho ubohého limitu dvou hodin. Možná kdyby se jednalo o seriál, šlo by sledovat jednak vývoj postav a hlavně i ony myšlenkové pochody, filosofická zamyšlení a pocity. V rámci zachování dvouhodinového limitu tvůrci rovněž vynechali dějovou linku týkající se Enderových sourozenců, ale nesmíme zapomínat na to, že se jedná o film natočený na motivy knihy.
Účelem tohoto článku rozhodně nebylo ztrhat film Enderova hra; mně se líbil moc po vizuální stránce, mimozemšťani byli vážně propracovaní a ještě jednou palec nahoru pro protagonistu. Ne, účelem těchto shluků písmenek bylo poněkud rozvést myšlenku, že číst knihu je milionkrát lepší než jen vidět film, a podložit tuto teorii důkazy. Vím, že notorické nečtenáře nepřesvědčím o pravdivosti svých slov a že čtenáři toto dávno ví.
Slečna Tolstojová konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 po6te po6te | Web | 21. března 2014 v 21:15 | Reagovat

Osobně mám takové nutkání po každé přečtené knize vidět i filmové zpracování, ale téměř nikdy to není ono. Proto jsem protagonistou osamostatňování oborů, film je film, kniha je kniha. Knížka je ukecaná, film zas věci ukazuje, nemíchejme, netřepejme.
I když - třeba takový Forrest Gump, nebo Vyk. z Shawshanku, že jo, ty filmy se dočkaly větší slávy, než jejich předlohy... Tak nevím.

2 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 22. března 2014 v 19:03 | Reagovat

[1]: A taky je plno knížek, které do češtiny přeložili jenom na základě toho, že byl podle nich natočen film. (Třeba Perks of being a Wallflower, český název ani nevím. Zrovna tenhle film ale vystihl atmosféru knihy perfektně.) Ale celkově s tebou souhlasím; osobně navíc preferuju když udělají film hodně jiný než když jen pozmění pár detailů.
Forrest Gump jako nápad není špatný, ale není ojedinělý (např námět Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel.) Film je zpracovaný dobře, tak proč ne. Všechno je o propagaci, některé hloupé knihy se jí dočkají, jiné geniální ne. Shawshank má knižní předlohu? To jsem ani nevěděla.

3 po6te po6te | Web | 22. března 2014 v 20:13 | Reagovat

To je pravda. ..Jak jsem onehdá ve dvanácti letech, když jsem četl Enid Blyton litoval, že není i filmové zpracování! (to by bylo dobrodrůžo) :D..
No, znejistěl jsem, ale na wikipedii to píšou jasně. Shawshank na motivy novely Stephena Kinga.

4 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 23. března 2014 v 13:30 | Reagovat

Tak Enid Blyton je klasika. :D
No, když nad tím tak přemýšlím, tak jsem možná nějakou knížku s tím názvem viděla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama