Střet

20. března 2014 v 20:59 | Slečna Tolstojová |  Filozofický koutek
Mám za úkol napsat do češtiny úvahu na téma "Hledejte nové civilizace, ale pro jistotu si nechte tu svou" nebo tak něco. Není to nic moc, ale nemám sílu vymyslet nic jiného. Názory vítány.
Nedávno jsem četla knihu o střetu mimozemské civilizace s tou naší. Jednalo se o sci-fi román o inteligentní rase, která se podobala kolektivnímu hmyzu - včelám či mravencům. Tato stvoření spolu komunikovala pomocí myšlenek, byla jednou společnou myslí, což bylo pro lidi nepochopitelné. A jelikož nepochopení vždy plodí závist či nenávist, lidé považovali tuto mimozemskou rasu za hrozbu. Cvičili se pro odvetnou válku a plánovali pomstu. A přitom se jen nebyli schopní dorozumět.
Jiné příklady pochází přímo z historie Země; vždyť kolik bylo nájezdníků, dobyvatelů a objevitelů, kteří hnáni touhou po slávě drancovali, znásilňovali a vraždili! Proč lidé Kryštofa Kolumba zabíjeli indiány po tisících jen proto, že mohli? Bylo to - jak údajně věřil Kolumbus - proto, že indiáni nebyli křesťané a tedy znamenali nebezpečí pro civilizovaný svět? A jestli byl tento svět skutečně civilizovaný, jak je možné ospravedlnit či aspoň vysvětlit to masové vraždění? K čemu bylo dobré nebo aspoň proč bylo nevyhnutelné?


Přemýšlím, zda měl vlastně Kolumbus či jeho podřízení vůbec jinou možnost. Opět se vynořuje onen problém; jak koexistovat bez možnosti komunikovat? Indiáni nechtěli, aby jim Kolumbus sebral jejich zemi, což bylo zcela pochopitelné, ať už byli tito lidé skutečně barbary, za které je Španělští okupanti měli, nebo velice vyspělou civilizací. Vždyť o co lepší byla Evropa, vraždící se navzájem ve jménu Boha, který je přeci jen jeden, nebo o kousek země, který po válce zůstal chudší, pustší a smutnější!
To, že indiáni neměli drahé šaty a honosné stavby, přece neznamenalo, že by jejich životy byly méně hodnotné, že by oni sami byli méně inteligentní či dokonce že by si zasloužili vyhlazení ze strany Evropanů a jejich nemocí. Uvědomovali si to a tímto právem se bránili proti útlaku ze strany cizinců. Možná kdyby spolu dokázali mluvit, dali by se indiáni přemluvit. Nebylo by přece na škodu se dohodnout, obchodovat, vyměňovat si zkušenosti, moudrost a znalosti. Evropa přelomu patnáctého a šestnáctého století se měla hodně co učit a indiáni by jistě nepohrdli španělskými vymoženostmi.
Nebo ano? Došlo by ke krveprolitím, i kdyby celé lidstvo mluvilo stejným jazykem? Možná ano; koneckonců Evropané se nijak netajili svými názory, že mají na půdu rozlehlé, dosud nepoznané země větší právo než lidé, kterým po staletí patřila. Původní obyvatelstvo se jistě oněch bílých přízraků bálo i před tím, než je námořníci začali zabíjet. Vždyť i v dnešní době, když jsme schopní se domluvit, nenávidíme jeden druhého. I nyní když si vysvětlujeme, že jednomu od druhého nehrozí nebezpečí, najdou se takoví, kteří se otáčí zády. Pokud je tomu tak dnes, o pět set let později, bylo vůbec v lidských silách oněch mužů přijmout indiány jako sobě rovné? Byli dostatečně tolerantní na to, aby pochopili, že dvě civilizace mohou žít vedle sebe, že není nutno zničit jednu, aby přežila druhá?
Pravděpodobně ne. Je jednoduché říct, že Kolumbovi muži byli zrůdy a v určitém slova smyslu samozřejmě byli - nepopírám odpornost jejich skutků - ale mohli za to? Byli vychováni v prostředí, které jim říkalo, že existuje jediný Bůh a ten chce, abychom se navzájem milovali - ale běda tomu, kdo v Boha nevěří, toho je třeba zlikvidovat. Když spatřili indiány modlící se ke spoustě jiných - pohanských - bohů, jak jinak mohli zareagovat než použít to, co jim vštěpovali do hlavy od malička? Jak mohli v sobě potlačit návyk silný téměř jako pud; mohli zapomenout na vše, v co věřili a vydat se všanc indiánům, kteří je také mohli na hlavu pobít?
Nicméně pokud by se zachovali proti své přirozenosti, dočkali by se většího uznání než nyní? Nezavrhli by je jejich současníci za to, že nechali rudé tváře ovlivnit je? Neupálili by je jako kacíře na hranici? Neposlali k inkvizici za rouhání? Jak by se tito lidé mohli vrátit zpět domů, s vědomím, že nebojovali za svou civilizaci?
Samozřejmě, že nemohli.
Slečna Tolstojová konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 po6te po6te | Web | 21. března 2014 v 10:26 | Reagovat

O tom jsem taky přemýšlel a trochu se mi postesklo po poznání, jež nám mohli dát. Podívejme se na Ameriku, jaká to země zaslíbená! Plná hamburgerů a bezdomovců. Toť všechno dílo Evropy jest.
Představoval jsem si, co by se dělo, kdyby se navzájem tehdy nepobili či snad kdyby indiáni v bitvě zvítězili. Otočila by se situace a otročili by oni nás? Zajímavé téma na přemýšlení.

2 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 21. března 2014 v 21:00 | Reagovat

[1]: Čtu o tom zrovna knížku; jde o sci-fi, kde se lidi snaží přijít na to, jaká událost ovlivnila svět a rozhodnou se právě pro objevení Ameriky. A přemýšlí, jestli je vhodné se pokusit historii změnit. Vážně zajímavé čtivo :)

3 po6te po6te | Web | 21. března 2014 v 21:08 | Reagovat

[2]: Jak se jmenuje ta kniha? Zní to vcelku dobře :)

4 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 22. března 2014 v 18:57 | Reagovat

Vykoupení Kryštofa Kolumba od Orsona Scotta Carda. Zatím to nemám dočtené, ale rozehrané je to vážně dobře. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama