Tohle jsem já...?

20. dubna 2014 v 22:18 | Slečna Tolstojová |  Filozofický koutek
Když jsem zjistila, že téma tohoto týdne je knihomolství, zaradovala jsem se. Nemůže přece být těžké napsat článek o tom, kdo jsem. Nebo ano? Kdo to vlastně je knihomol? Jak ho poznám?
Knihomol je člověk, který miluje knihy. Ale to znamená co? Proč je člověk knihomol? Jak se jím stane?
Knihomol je člověk, který v knihách hledá věci, které by jinak získával jen těžko. Obtížně a to z nějakého důvodu - lidem nerozumí, s lidmi se nebaví, nechápe je, bojí se jich. Kniha nesoudí, nepomlouvá, vždycky na vás má čas, nezradí a je vždy u vás, když ji potřebujete. Je tolik jednodušší přátelit se s knihou, která vám může tolik dát a nežádá na oplátku nic víc, než váš čas. Kniha nabízí "obyčejným" lidem zábavu a možná taky poučení.


Ale my knihomolové vnímáme knihy jinak. Pro nás je to jedinečná možnost nahlédnout do cizích světů, nutí nás se zamyslet nad tím, jaký svět je, jak ho vnímáme, jak bychom ho vnímat měli a jak bychom jej vnímat chtěli. Učí nás toleranci a pochopení, rozplakávají nás, rozesmívají a doprovází nás všude, kde si je přejeme. Nevyžadují nic nazpět a nikdy se na nás nezlobí, když je všude taháme, svačíme nad nimi či do nich necháváme kanout své slzy.
Nestěžují si, když na nich zanecháme fleky od čokolády či čaje. protože čistá kniha nebyla pořádně čtená a pokud nebyla čtená pořádně, nebyl pořádný ani čtenář. Každá kniha obsahuje dva příběhy - ten co je v ní napsán, ten který je stejný v mnoha různých výtiscích a druhý je ten, který do něj vkládají čtenáři. Právě ony fleky od kafe, které jsme do nich vylili za nocí, kdy jsme se snažili udržet vzhůru, abychom dočetli tu úžasnou knihu. Všechny ohnuté rohy a natržené stránky nejsou jen zranění na těle knihy - ony utváří jejich duši. A konečně slzy. Slzy, potlačené výkřiky zoufalství či radosti, soucit procítěný tak silně, že je v knize hmatatelný. Všechny tyhle neuchopitelné pocity, prožitky, které jsou specifické pro každého čtenáře, utváří příběh daného výtisku lépe, než cokoli jiného.
Proto ráda půjčuji knížky. Protože vím, že čím více rukama moje knížky projdou, tím většími budou osobnostmi. Možná jsem blázen, ale takhle to cítím (i když je pravda, že mi vypadávají stránky v některých výtiscích Harryho Pottera.)
Jsem blázen? Nevím, ale jsem knihomol. Knížky jsou velká část mého života; jsou jí odjakživa a doufám, že jí i budou navždy.
Books are not my whole life but they make my life whole.
(Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších citátů. Miluju ho.)
Slečna Tolstojová konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Austin153 Austin153 | E-mail | Web | 20. dubna 2014 v 22:44 | Reagovat

Tiež tak strašne milujem knihy:D
Super blog:)

2 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 21. dubna 2014 v 9:27 | Reagovat

Napsala jsi to nádherně, ale já knížky nerada půjčuju :-D

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 21. dubna 2014 v 9:36 | Reagovat

Tak fajn, potvrdilo se to, nejsem knihomol. Za fleky, ohýbání a omlácení knížky bych střílela, ty moje musí být v perfektním stavu ať jsou čtené kolikrát chtějí a půjčuju je jen naprosto výjimečně a s obrovskou obavou, aby se mi nevrátily poničené.
Ale přesně jsi potvrdila definici knihomola z mého článku! :D

4 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 21. dubna 2014 v 14:25 | Reagovat

[2]:,[3]: Já si zase knížky nerada půjčuju od ostatních, protože respektuju, že jsou lidi, kteří to mají takhle a že já nejsem zrovna pozorná, když čtu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama