55 otázek a odpovědí o knihách

18. května 2014 v 15:55 | Slečna Tolstojová |  Slečna Tolstojová
Tenhle seznam otázek už jsem viděla na pár blozích a rozhodla jsem se jej taky vypracovat, protože proč ne.
1. Oblíbená kniha z dětství?
Nevím, co se myslí pojmem dětství, ale první knížky, které mě uchvátila aspoň co si pamatuju, byli Strážci světla od Ivony Březinové. Oba díly, Gotické okno i Písmeno X jsem milovala a četla dvakrát po sobě a poté ještě jednou v primě na gymplu. Navíc měly obě knihy ilustrace, které se mi hrozně líbily a několik z nich jsem si i nakreslila (bohužel se všechny ztratily v propadlišti dějin). A do třetice všeho dobrého se také staly podkladem pro můj první pokus o psaní - jednalo se prakticky jen o přepsání děje knih, ale mělo to asi 36 stran než mě to přestalo bavit.
Když pominu tyhle knihy ze své aktivní čtenářské kariéry, ráda bych zmínila také Krtkův den a O veselé mašince, což byly knihy, které mi rodiče četli u jídla jako maličké a očividně jsem je měla hodně ráda, protože jsou celé slepené od krupice. :)
2. Co právě čteš?
Mám rozečtený druhý díl star trekovsky laděné trilogie Odkud přicházejí stíny, psané z pohledu Spocka a nazvané Oheň a růže, ale zatím jsem se nedostala za prolog. Protože jsem včera dočetla Enderův stín od O.S. Carda a musím počkat, než mi přijde další díl Hegemonův stín (či spíš Shadow of the Hegemon, protože nejsem schopná tuto knihu nikde sehnat v češtině a do knihovny se mi kvůli tomu nechce), vrátila jsem se zase po dlouhé době k Vojně a míru. Knížku, která vypadá jako poloviční verze toho, co vychází u nás, jsem si koupila v létě v Anglii za dvě a půl libry a čtu ji už od srpna a zatím jsem ji ještě nedorazila, i když vlastně nechápu proč, protože vždy, když ji vezmu do rukou, žasnu nad tím, jak je úžasná.


3. Máš nějakou rezervaci v knihovně?
Gah, ne. Jak jste asi pochopili z mé předchozí odpovědi, knihovny nejsou moje oblíbené místo, i když dřív jsem tam chodívala hodně často. Na základce jsme měli knihovnu dvě minuty od školy a pravidelně jsme tam chodili místo vyučování. Jenže pak jsem přešla na gympl a tahle pobočky byla dost z ruky a hlavní knihovnu nesnáším. Navíc se u mě vyvinula zoufalá touha knihy vlastnit.
4. Co máš půjčené z knihovny?
Nic, viz otázka č. 3.
5. Knižní zlozvyk?
O žádném nevím ale hm... Neumím se ke knížkám chovat a jak jsem si potvrdila z několika zdrojů, jsem to, čemu lidé říkají knihomol: tedy člověk, který čte pořád a velice náruživě a knihy, které mu projdou rukama, podle toho vypadají. Svačím nad knihami, piju nad nimi čaj, brečím do nich, mám je položenéna lavici ve škole, takže mi do nich občas spadne tužka či propiska, lámu jim hřbety, abych si je mohla očuchat a... asi už máte představu no. Jako malá jsem měla tendence číst si poslední stránky, ale teď z toho mám hrůzu.
6. Máš čtečku e-knih?
Mám a nenávidím ji. Tak jako jsem jinak hodně praktický člověk a vždycky se snažím dělat to, co se mi zdá nejužitečnější, co se týče knih, jsem beznadějný romantik. Nepopírám, že čtečka má své výhody, protože je lehká, vleze se do ní plno knih naráz a - v případě mé čtečky - dokonce i svítí, takže se dá číst ve tmě. (Navíc jsem zjistila, že užvyrábí i voděodolnou čtečku, kteru si můžete vzít do sprchy.) Jenže. Jistě, ten příběh je stejný a chápu, že třeba moje mamka, když má problémy s krční páteří, ocení možnost držet si čtečku ve výšce očí aniž by ji z toho bolely ruce. Ale já ne. Pro mě je těžká knížka součástí prožitku; co se týče kapacity čtečky - je to fajn, ale upřímně, mám ráda, když se mám na co upnout, když si chci při čtení skvělé knížky přitisknout výtisk na prsa a být dokonale šťastná. A navíc, čtečka nevoní. Takže nee. A nemám předsudky, čtečka je nanic, ale byla mi vnucena poté, co drazí rodiče zjistili, že po cestě z tréninku čtu knížku s čelovkou na hlavě, protože byla tma. Tak jsem dostala tu se světýlkem a hrdě ji ignoruju.
7. Preferuješ čtení jedné nebo více knih naráz?
Nevím, co preferuji, ale už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy měla rozečtenou jen jednu knihu (a to nepočítám ty, které jsem nedočetla a míním se k nim někdy vrátit.) Hodně často mám knihy rozdělené na "domácí" a "školní" a čtu je samostatně, takže jednu nechávám ve skříňce a druhou doma. Někteří lidi říkají, že by si ve školečíst nemohli, jestli se mi to neplete, když čtu víc knih naráz. Nechápu, proč by mělo, vždyť nečtu dvě věty z jedné knihy a okamžitě zase tři z druhé.
8. Změnily se tvoje čtenářské návyky od doby, kdy jsi začala blogovat?
Ne. Nejsem fanatický bloger věnující své stránce celou svou duši. Nicméně začala jsem číst trochu méně knih od té doby, co jsem si založila účet na fanfiction.net a začala se více věnovat - očividně - fanfikcím. Je fakt, že mívám pocit, že čtu méně než dřív, ale není to pravda. Jen čtu méně skutečných, papírových knih, a více virtuálních příběhů (a taky jich plno píšu, co si budeme nalhávat, to taky žere čas.)
9. Nejhorší kniha, kterou jsi četla za poslední rok?
Labyrint světa a ráj srdce od J.A. Komenského. Utrpení na entou, které na referát přečetla z celé třídy jen moje maličkost. (Jsem tak šíleně tvrdohlavá, ambiciózní a toužím být lepší než ostatní, že jsem se donutilatu nebetyčnou slátaninu přelouskat.) Nezpochybňuji význam a velikost "Učitele národů", ale Labyrint světa a ráj srdce je kniha, která mě neuvěřitelným způsobem vytočila. Celá je o tom, jak všechny profese jsou špatné, studovat je špatné, žít v přepychu je špatné, žít v chudobě je špatné (nekecám), být žid, muslim, katolík, bezvěrec a kdovíco ještě je špatné. A v poslední třetině knihy hlavní hrdina potká Ježíše, prokoukne a zjistí, že není žádný jiný způsob, jak žít. Upřímně, takováhle snůška keců mi jako věc, kterou by měl napsat Učitel národů, nepřipadá. Je xenofobní a odsuzuje úplně všechny. Chápu, že to ve své době mohlo být aktuální, ale prosím vás. Už je to 400 let. Snad už od té doby napsali i něco jiného.
10. Nejlepší kniha, kterou jsi četla za poslední rok?
Nemůžu se rozhodnout mezi Enderovou hrou od O.S. Carda (a jejími pokračováními) a Zločinem a trestem F.M. Dostojevského. Tyhle knihy mají společného víc, než se na první pohled zdá.
11. Jak často čteš knihy mimo svůj oblíbený žánr?
Vzhledem k tomu, že se to hodně mění, tak hodně často. Je pravda, že od loňského června mám asi nejraději sci-fi, ale čtu taky kriticko-realistické romány a detektivky. Mimo tyto žánry už ale zabrousím jen málo.
12. Čteš vícekrát stejnou knihu?
Samozřejmě. Celého Harryho Pottera a Hunger Games mám přečtené dvakrát, i když některé díly i vícekrát (hlavně tedy Prince dvojí krve a Relikvie smrti, které už chudinky ani nedrží pohromadě.) Číst dvakrát stejnou knihu je jako dívat se dvakrát na stejný film, jen to druhé přijde lidem normálnější. Všímáte si věcí, které jste dřív nezaznamenali, a pokud knihu máte rádi, vracíte se k ní a necháváte se jí okouzlit znovu a znovu.
13. Dokážeš číst v autobuse?
Moc často jím nejezdím, ale když jsem přes zimu jezdívala autobusem na trénink, vždycky jsem si četla a vždycky mi bylo špatně. Ale stejně to dělám. V dálkovém autobusu jsem si zatím četla jen jednou a nezvracela jsem. :D
14. Oblíbené místo na čtení?
Nevím o něm. Ráda se choulím do sedacího pytle, který mám v pokoji, a dřív jsem si s knížkou lezla do postele. (teď, co mám patrovku, to až tak často nedělám.) Když čtu knížkuv angličtině, zůstávám u stolu, abych si v překladači mohla hledat slovíčka, která neznám. Ale nějaké speciální místo na čtení nemám, vím jen to, že nesnáším čtení na plážích, protože pak mám písek mezi stránkami nebo musím dávat pozor, aby mi nenapadal do čtečky.
15. Zásady při půjčování knih?
Nevím, jestli jsem měla pochopit otázku jako 'zásady, které mám, když si půjčuji knihy od jiných' nebo 'zásady, kterými se musí řídit lidé, kterým knížky půjčuji'. Proto odpovím na obojí. ad 1. Knihy si nepůjčuji, pokud nemusím (výjimkou jsou třeba knihy od babičky na povinnou četbu) a to z jednoho prostého důvodu - neumím se ke knihám chovat a nechci ostatním vracet jejich knížky ve stavu, v jakém jsou ty moje. ad 2. Žádné zásady nestanovuji, protože vím, jaká jsem já, a nechci ostatní stresovat.
16. Děláš knihám oslí uši? Proč?
Ježišmarja ne! Fuj.
17. Píšeš si na okraje knih poznámky?
Ne. proč bych to dělala? Výjimkou je čtečka, tam si podtrhávám, ale k té beztak nemám žádný vztah a úctu.
18. A do učebnic?
Jo. Do těch, které mám O:) Ne vážně, na nižším gymplu (tzn. základka) jsem je jenom nenosila, teď, když si je máme kupovat, je ani nemám. Koupila jsem si učebnici do biologie s předpokladem, že z ní budu maturovat, a taky mám učebnice do jazyků (to je povinnost.) V učebnici z literatury mám pár připsaných poznámek, ve španělštině slovíčka navíc, fráze či překlady, v angličtině potom erotické romány, které vymýšlíme společně se spolužačkou. No dobře, nejsou to erotické romány, ale k věci to taky není.
19. V kterém jazyce čteš nejraději? V kolika dohromady to zvládneš?
Nevím, jestli nějaký preferuji - čeština je jednodušší, angličtinu mám radši. fanfiction čtu i ve španělštině, ale pořád ještě to není rovnocenný jazyk dvěma předešlým a něco přečíst je celkem fuška.
20. Co musí kniha mít, aby sis ji zamilovala?
Zajímavé postavy. Nemusím je mít nutně ráda, ale nesmí být umělé, ploché, neuvěřitelné. Potom něco, nad čím se zamyslím, filozofická rovina příběhu je pro mě čím dál důležitější. Dobré provedení. Nápad není vždycky všechno, dobrý nápad má plno lidí, ale ne každý je schopen jej dotáhnout do konce. Realitu. Neuvěřitelné příběhy jsou nuda.
21. Co musí kniha mít, abys ji doporučila dále?
Především děj. I když miluju Zločin a trest a považuji jej za jednu ze svých nejoblíbenějších knih, nikdy by mě ani nenapadlo někomu říct: "Přečti si Zločin a trest." Vím, že lidi, kterým knihy doporučuji - tedy především mí vrstevníci - nejsou až tak zvědaví na 400 stran psychologického rozboru hlavní postavy. Ale různým svým přátelům doporučím různé knihy, jednomu romanticky laděného Hostitele, jinému filozofické sci-fi Enderova hra.
22. Oblíbený žánr?
Jak jsem se již zmínila, zhruba rok jím je sci-fi, které vytlačilo dřívější dětské fantasy. Je pravda, že od počátku mé kariéry čtenáře sci-fi odvozuji konec svého čtenářského dětství. Potom to jsou díla kritického realismu a nejen toho z devatenáctého století, ale třeba i díla E.M. Remarquea.
23. Žánr, který čteš nejméně (ale chtěla bys více)?
Tuto otázku úplně nechápu. Nejméně čtu ženské a dívčí romány a jsem s tím naprosto spokojená.
24. Kniha, která ti byla tenhle rok největší inspirací?
Pravděpodobně Enderova hra, ale taky Zločin a trest. S protagonisty obou knih jsem se dokázala ztotožnit, aspoň v něčem, a poučit se od nich. Já vím, že se opakuji, ale tyhle dvě knihy na mě měly strašně velký dopad.
25. Oblíbená svačinka ke čtení?
Úplně cokoli. když jsem doma sama, klidně nad knížkou i obědvám.
26. Jak často vybíráš knihy podle obálky?
Asi celkem často. Když stojíte v knihkupectví, podle čeho jiného vybírat. Vybírám především podle názvů, a z obálek většinou vidím hlavně hřbety, takže i podle písma, kterým je psán název knihy. samozřejmě že jsou knihy, které si vybírám, protože mi je někdo doporučí nebo jsou na seznamu povinné četby, ale často je to prostě jen náhoda.
27. Jak často souhlasíš s negativní knižní kritikou?
Abych byla upřímná, moc jsem jí nečetla. většinou čtu jen pochvalné recenze, a těch taky jen poskrovnu.
28. Co psaní negativních recenzí?
Nikdy jsem žádnou nepsala a ani to neplánuji. Můj čas je příliš vzácný na to, abych se zaobírala sepisováním recenze na blbosti (výjimkou byl můj referát na Labyrint světa a ráj srdce.
29. Kdybys mohla číst v dalším cizím jazyce, jaký by sis vybrala?
Jednoznačně ruštinu. I když se ji neučím a umím říct tak deset slov, hrozně ráda bych to někdy změnila a přečetla si své oblíbené knihy v originále.
30. Největší knižní výzva?
Takové věci nedělám, takže jí asi zůstane zmiňované přečtení Labyrintu světa a ráje srdce.
31. Největší knižní výzva, do které se stále bojíš jít?
Knižní výzvy nedělám, takže nevím.
32. Oblíbený básník?
Ne že bych poezii nějak zásadně četla, ale když už, tak M.J. Lermontov.
33. Kolik knih si obvykle půjčuješ z knihovny?
Jak již bylo zmíněno, do knihovny poslední dobou moc nechodím, ale když jsem chodívala, bývalo to i sedm, osm na měsíc.
34. Vrátila jsi už knihu do knihovny aniž sis ji přečetla?
Ano. Těch nedočtených bylo hodně, ale taky bylo pár těch, které mi vnutila kamarádka a já neměla sílu jí odporovat, i když jsem od záčátku věděla, že tuhle knihu číst nechci.
35. Oblíbená knižní postava?
Fíí, těch je. Ale pokusím se to zredukovat. Katniss z Hunger Games, protože ji obdivuji. Matt ze Síly pětice, protože je silný a odvážný a přesto stále lidský. Alex Rider ze stejnojmenné série, protože je dokonalý. Nikolaj Rostov z Vojny a míru, i když vlastně nevím proč. Johanna Masonová z Hunger Games, protože mi připomíná mě samotnou. Murtagh z Odkazu dračích jezdců, protože se pere s osudem, i když je vždycky zase sražen k zemi. Ian z Hostitele, protože v sobě dokázal najít lásku k tvorovi, jehož druh mu vzal svět. Ethan ze Strážců času, protože dokázal odpustit všem, kteří ho zradili. John Geary ze Ztracené flotily, protože zůstal skromný a přitom neztratil víru ve své schopnosti. Taťána z Evžena Oněgina, protože zůstala silná a rozhodná, i když ji to bolelo.
36. Oblíbený knižní záporák?
V prvé řadě Lord Voldemort, protože je to hned po Brumbálovi nejtajemnější a nejzajímavější postava z celé série. Pokud mezi záporáky mohu počítat i Raskolnikova ze Zločinu a trestu, tak i ten, ze stejného důvodu. Petr z Divergence, protože je to jediná aspoň trochu lidská postava z té žalostné přehlídky spisovatelských omylů Veroniky Roth.
37. Které knihy si obvykle bereš na prázdniny?
Upřímně, o prázdninách moc nečtu. letos budu poprvé doma stejně dlouho jako pryč, tak uvidím. Nemám ale žádné preference co se týče knih na dovolenou, a od té doby, co mám čtečku, už ani neřeším jejich formát (na dovolené mám zakázáno si brát opravdové knihy.)
38. Nejdelší doba, po kterou jsi nečetla?
Těch sedm let, než jsem se naučila číst. :D Od té doby to mohl být maximálně měsíc o prázdninách, když jsem byla na několika táborech za sebou a neměla na čtení čas.
39. Kniha, kterou jsi nedokázala dočíst?
Válka s mloky, ale to jsem byla ještě asi moc malá a rozhodně to chci napravit. Démonium od Martina Langfielda, které vypadalo dobře, ale ve skutečnosti to byla blbost. Rubín v kouři Phillipa Pullmana, protože jsem vážně nepochopila, co se autor snažil říct. A pár dalších.
40. Co tě dokáže při čtení vyrušit?
Skoro nic. Čtení ve škole je tvrdý trénink. :)
41. Oblíbená filmová adaptace?
Ten, kdo stojí v koutě, protože Logan Lerman je jako Charlie naprosto super, a film si zachoval téměř všechno z knihy.
42. Adaptace, která tě totálně zklamala?
Harry Potter a Princ dvojí krve. Vyřadili všechno zajímavé, nebo to aspoň zkrátili na nutné minimum, a místo toho se do hloubky soustředili na pubertální problémy postav. Princ dvojí krve je moje neoblíbenější kniha z Potterovské ságy, ale ten film je suverénně nejhorší.
43. Jak často čteš spoilery?
Mnohem častěji, než bych chtěla. Nejvíc mě iritují hodiny češtiny, kde se každé dílo rozpitvává do detailů; větší zásobárna spoilerů neexistuje.
44. Nejvíce peněz, které jsi najednou utratila v knihkupectví?
Asi 1020 korun po Vánocích (byly slevy).
45. Jak často knihu před čtením prolistuješ?
Záleží na tom, z jakého je papíru (= jak voní.)
46. Důvod, pro který bys čtení knihy vzdala?
Nuda. nedokážu tomu dát nějakou lepší formu; prostě když mě příběh nebaví.
47. Máš ráda knihy uspořádané?
Musím. Já mám uspořádané všechno, i když to tak nevypadá, ale knížky mám rozdělené podle žánrů, seřazené podle abecedy a zapsané v počítači. Když mají někde v knihkupectví nepořádek, třeba přeházené pořadí knih v sérii, musím to spravit.
48. Skladuješ knihy doma, nebo je po přečtení posouváš dál?
Syslím. Knížky hodně půjčuji (třeba můj výtisk Hvězdy nám nepřály už mělo pět lidí a já jej ještě nečetla), ale nedávám je pryč. Krásně mi to po nich v pokoji voní. (nekecám).
49. Knihy, kterým se vyhýbáš?
Červená knihovna, česká a francouzská literatura. První je nuda, k druhému jsem se zatím nedostala, a ve třetím se používají názvy a jména, která neumím vysvlovit a to mi vadí.
50. Kniha, která tě rozesmála?
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. U toho jsem se skutečně nahlas smála. Nebo knížky ze série Alice a... které jsem milovala na základce.
51. Kniha, která tě rozhněvala?
Již tolikrát omílaný Labyrint světa a ráj srdce nebo Babička, kterou jsem taky nečetla dobrovolně a štvalo mě, jak babičku všichni zbožňují.
52. Kniha, která tě rozplakala?
Hunger Games a Mockingjay (omluvám se, ale nevím, jak se ten třetí díl jmenuje v češtině), Hostitel, Eldest, Inheritance, Strážci času: Klíč, Ztracená flotila: Vítězný (ale to byly slzy štěstí), Nebe nezná vyvolených.
53. Kniha, od které jsi moc nečekala a potom se ti líbila?
Tak jo, zase Zločin a trest. Vážně jsem nečekala, že se z knížky z povinné četby stane jedna z nejlepších, jaké jsem kdy četla, a taky série Ztracená flotila, která byla tím prvním, co jsem v rámci sci-fi četla a ukázala se být naprosto skvělá.
54. Kniha, od které jsi očekávala hodně a potom se ti nelíbila?
Divergence pro mě byla šíleným zklamáním. Když jsem si knížku kupovala, prohlížela si obálku a četla anotaci, vypadalo to skvěle, vypadalo to - ano - jako druhé Hunger Games. Jenže to nebyly druhé Hunger Games a knížku silně nedoporučuji, stejně jako Dokonalý pár, který skončil ještě hůř a další díly jsem se ani neobtěžovala číst.
55. Oblíbená kniha na odreagování?
Harry Potter.
Slečna Tolstojová konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama