Hvězdy přejí robotům

8. června 2014 v 13:13 | Slečna Tolstojová |  Střípky světa
Long time no see, já vím. Nebudu tvrdit, že je to proto, že je to kvůli tomu, že je konec školního roku, protože mám pocit, že se toho v ústavu děje čím dál míň. Prostě je začala sledovat Supernatural a neměla jsem moc náladu něco sepisovat. Ale řekla jsem si, že se s vámi podělím o zážitky tohoto týdne, konkrétně ty spojené s knihou a na její motivy natočeným filmem Hvězdy nám nepřály.
Nejsem tvor přespříliš společenský, což už jste nejspíš měli šanci zjistit, a dohromady mám pět skutečných kamarádů, se kterými třeba i "chodím ven". Čtyři z nich jsou moje spolužačky a pátý je bývalý spolužák, který od nás přestoupil na jinou školu. Všichni jsme četli právě Hvězdy nám nepřály a oba tábory mých přátel (rozumějte holky a onen kluk) se mnou chtěli jít do kina na filmové zpracování (byl to fakt super pocit, jen tak mimochodem, připadala jsem si skoro jako chtěný společenský člověk). ne že by se moji kamarádi nesnášeli, ale nijak zásadně se v lásce nemají, takže jsem je nechtěla míchat. Nabízela se tedy otázka: "Chce se mi platit za dvě zhlédnutí stejného filmu? A pokud ne, koho mám obětovat?"

Asi dva týdny před premiérou vyhlásilo knihkupectví Neoluxor soutěž o lístky na předpremiéru výše zmíněného filmu. Úkolem bylo odpovědět na pár jednoduchých otázek, na které bylo velice snadné najít odpovědi v knižní předloze či na internetu, a poté jeden kreativní úkol. Hazeliným největším přáním bylo setkat se s autorem své nejoblíbenější knihy, aby se jej zeptala, co se stalo s postavami poté, co román skončil. Napište nám, jak se podle vás vyvíjel osud hlavního hrdiny vaší oblíbené knihy. nebo tak něco.
Přemýšlela jsem tedy, jakou knihu vůbec zvolit. Většina z nich totiž byla zoufale ukončená; Hunger Games, Harry Potter... Naštěstí se mezi mé neojblíbenější knihy řadí i Zločin a trest, který se stal jasnou volbou. Nevím, jestli vám už vzdělávací systém stihnul vyspoilovat děj téhle úžasné knihy, ale řeknu vám, že končí hodně náhle. Když jsem jej dočetla, začala jsem hledat druhý díl, protože to prostě nebyl konec.
Asi máte představu. Nebudu zabíhat do detailů, kdybyste náhodou ještě stále byli nezkažení zlem učebnic literatury. (jen málo školních pomůcek nenávidím víc než učebnici literatury). Ale můj nápad se líbil a vyhrála jsem dva lístky na předpremiéru Hvězd.
Vzala jsem tedy kamaráda a vyrazili jsme. Trochu mě naštvalo, že v kině měli jen seznam lidí, kteří na předpremiéru přijdou, a nedali mi žádný lístek, ale co se dá dělat. Sedli jsme si tedy do sálu a nějaká slečna, která byla poněkud nadšenější než bych považovala za normální, povídala něco, co mě osobně vůbec nebavilo, a zřejmě tam byla místo reklam, což mě šíleně naštvalo, protože kino bez reklam není správné kino.
Když konečně pustili film, jel jenom zvuk. Já vím, že to byl technický problém, ale v první chvíli jsem si říkala, jak by bylo super, kdyby třeba kousek filmu skutečně byl bez zvuku, takže bychom si přiblížili, jak muselo být jedné z postav, která přišla o oči. Ale ne, technický problém. Co už.
Film je fajn, respektuje předlohu, do které sice nejsem takový blázen jako moji kamarádi a mám z ní ráda hlavně vtipné části, a podle toho, jaké se sálem nesly zvuky, je i dostatečně smutný. Já osobně jsem nebrečela ani u knihy ani u filmu. Když se hlavní hrdinové procházeli nočním Amsterodamem, přemýšlela jsem o tom, kde bych sehnala stejný kabát, jako má na sobě hlavní hrdinka.
jelikož Neoluxor očividně prosperuje, vyhlásil soutěž o knihu Hvězdy nám nepřály, kdy jsme měli napsat recenzi na film/dojmy z předpremiéry. A... jo, vyhrála jsem podruhé. Jsem fakt skvělá. :D
Včera jsem byla na filmu znovu, tentokráte s kamarádkami, a ty brečely jako želvy. Neustále se na mě dívaly, jestli nebrečím, a kroutily nevěřícně hlavami, že prý jsem robot. No co já vím, možná jsem, ale Hvězdy nám nepřály mě nerozbrečely. To ale neznamená, že nebrečím u knížek, filmů či seriálů; posledních padesát stran Hunger Games se mi málem rozpustilo, třetinu The Perks of Being a Wallflower jsem ani neviděla a u některých dílů Supernatural jsem musela i smrkat. Nevím proč mi zrovna kniha Hvězdy nám nepřály nepřišla až tak smutná, ale prostě to tak je.
Ale upřímně, to brečení mi strašně narušovalo dojem z filmu.
Slečna Tolstojová konec.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama